Z deníku
Z deníku
Smetl mě uragán z větrových bonbónů
A na dně studny slov není jediné co by patřilo mě.
Pavouci bezostyšně spřádají sítě klamu
A mou duši kdosi uvěznil do uvozovek.
Políbit ..a nechat stát,
Zapálit..a nechat hřát,
Nebo zahořet a plát?
Lásku jsem zavřel do urny lepších časů.
Křik ptáků roznesl vítr do němých zákoutí.
Lavička v parku trpí pod tíhou lidských emocí.
Pampelišky stárnou přes noc.
Rty bez polibků praskají a srdce bez lásky chřadnou.
Zakázali nám dovádět
a navlíkli nás do uniforem dospělosti.
Vlaky přijíždějí a odjíždějí.
Na peronu života je zmatek
A jízdní řády jsou schovány v Rubikově kostce.
V dětských školkách se na pískovištích
Líhne závist schovaná v červených kyblíčcích.
Kristovi rány krvácejí na našich tělech
A my zůstáváme šťastni jako lidé z plakátů.
Komentáře
Přehled komentářů
AHOJ Kájo, velice pravdivé verše. Povedená pasáž (Zakázali nám dovádět
a navlíkli nás do uniforem dospělosti.) .....
komentář
(Limetka, 13. 10. 2011 17:23)